Kbelský stadion nese jméno Václava Sajfrta

V posledním desetiletí se areál stadionu změnil k nepoznání právě zásluhou pana Václava Sajfrta.

• 12. srpna 2000 byla slavnostně otevřena travnatá hrací plocha s umělým zavlažováním
• byla postavena nová tribuna
• vzniklo další hřiště s umělým povrchem včetně osvětlení
• vybudovalo se i malé hřiště na „Hanspaulku“
• vznikly nové kabiny, sprchy včetně veškerého zázemí se sportovním klubem
• vzniklo příjemné venkovní sezení s grilem včetně dětského koutku
• areál nesoucí název "Stadion Václava Sajfrta, Teamstore Arena" je celý kvalitně ozvučen
• slouží i velká světelná výsledková tabule
• u areálu je celkem prostorné parkoviště

V plánu jsou další vylepšení, vše ovšem záleží na dosažitelných finančních zdrojích.

Video Kbely TV o budoucnosti areálu: http://kbely.tv/video/210-hriste-spartak-kbely

Vzpomínka na Václava Sajfrta

Koncem února si připomeneme smutné výročí, kdy jsme se rozloučili s dlouholetým předsedou, funkcionářem, výborným fotbalistou, ale hlavně prima kamarádem, panem Václavem Sajfrtem.

Narodil se 7. května 1958 v Praze v Břevnově, se kterým spojil stejně jako jeho otec své fotbalové zážitky. Málokdo ví, že Venda byl i velmi talentovaný hokejista (Bohemians Praha), ale nakonec se rozhodl pro kopanou.

V roce 1984 se přistěhoval do Kbel a hned pokračoval ve své sportovní kariéře za Spartak Kbely. Po čase se začal stále více zapojovat do funkcionářské práce a je jeho velkou zásluhou, že je kbelský fotbal tak úspěšný. Za jeho působení ve vedení klubu se areál změnil k nepoznání. Společně s MÚ realizoval sen všech generací kbelských hráčů, zavlažované travnaté hřiště, slavnostně otevřené v roce 2000.

Svou pozici stopera na hřišti moc neopouštěl, ale všichni budeme vždy vzpomínat na situace, když Venda vytáhl své trenky co nejvýše, tak bylo zle. Se slovy: "Pane rozhodčí, balon!" a s pověstnou gestikulací bezpečně trefil míč nebo soupeře, jiná možnost nebyla. Také za to býval velice často odměňován nepopulární červenou kartou.

Nejenom za tuto fotbalovou činnost, ale za celý jeho život, se sportovci ve Kbelích rozhodli, že tento areál si zaslouží nést jeho jméno "Stadion Václava Sajfrta".

VENDO DĚKUJEME!

slavná Neděle 21. září 2014

Tato neděle vstoupila do slavné historie kbelského fotbalu! Ptáte se asi, proč? Ten den se změnil historický rekord v počtu vstřelených branek v jednom mistrovském utkání soutěže mužů. Stalo se tak právě při nedělním utkání 2.B třídy, skupiny B - Spartak Kbely ,,B‘‘ versus Union Žižkov ,,B‘‘, tím šťastným střelcem rekordu, 7 gólů, se stal nedávno získaný ,,moravák‘‘ Čeněk Skoč.

Vystřídal tak na rekordním místě dalšího zajímavého hráče našeho klubu ,,hokejistu‘‘ Milana Antoše, který vsítil 6 branek, ovšem nutno poznamenat v podstatně kvalitnější soutěži 1.A třídy. A teď se vkrádá myšlenka, co je víc? Nechám to na posouzení každého čtenáře a fanouška zvlášť, závěr je každého věc.

Před oběma výkony je nutné hluboce smeknout, nestává se to každý den a proto je nutné je připomenout a poděkovat.

HOŠI  DĚKUJEME!

kopaná ve kbelích od roku 1921

Kdopak si dnes v tak uspěchané době vzpomene na pár opravdových nadšenců, kteří se scházeli v „Lidovém domě“ ve Kbelích a rozhodli se v roce 1921 založit fotbalový klub? Tuší někdo, ve kterém místě byl první fotbalový stánek ve Kbelích? Kolikáté hřiště je dnešní současný areál? Co vše musel místní klub překonat a hlavně, jaký je největší úspěch našeho klubu? Dovede si někdo představit, že ve Kbelích chodilo na zápasy i 3000 fanoušků? Že zde kopal i reprezentant Československa?

První zmínka o kbelském fotbale je z října roku 1912, místní borci se scházejí na prvním plácku v ,,Alejíčkách'', říkají si ,,Kolumbie Kbely'' a zde se také uskutečnilo první utkání s tradičním soupeřem – sousední Vinoří – a skončilo divokým výsledkem 6:6. To bylo ještě před založením klubu (1912 - 1914), které bylo na spadnutí, ale bylo odloženo kvůli první světové válce. Po válce se ocitáme na novém hřišti za restaurací ,,U Suldovských'' (dnešní sokolovna), to zaniká výstavbou sokolovny a tak se stěhujeme na panskou louku (část letiště).

Oficiálním dnem, kdy vznikl náš klub A.F.K. Kbely je 7. května 1921.

První dochovaná zmínka o AFK Kbely - dobová fotografie - rok 1921 (tužkou zapsaná jména - zleva: Doběš Antonín (manažer), Růžička Josef, Pelikán Václav, Halík Alois, Kaška Josef, Šálek František, Stránský František, Černý Antonín, Janoušek Antonín, Bíma Václav, Folta Oldřich, Kaftan Karel)

14. dubna 1922 jsme byli přijati do československé fotbalové asociace. Do mistrovských soutěží se náš klub přihlásil v roce 1923 do 4. třídy Středočeské župy fotbalové. V roce 1924 postupuje do 3. třídy, kde setrvává do roku 1929, kdy postupuje do 2. třídy. V roce 1935 postupujeme do 1.B třídy a zde setrváváme až do roku 1955. Tři postupy a tři různá hřiště – to je předválečná historie A.F.K. Kbely.

Dobová fotografie - rok 1923

První hřiště, které klub získal od tehdejšího velitelství letiště, měl před Lidovým domem a dnešní starou hasičárnou. V roce 1934, kdy měl klub již 140 členů (nejen fotbalistů), se stěhuje na nové hřiště – někam do míst poblíž hospody „V zátiší‘‘, známější pod názvem „U Trantů‘‘. Druhé hřiště však bylo později rozparcelováno, tak klub byl nucen najít jiný pozemek. Pozemek na již třetí hřiště se povedlo najít a v roce 1942 vzniklo na tehdejší poměry velmi moderní hřiště v místech, kde hrajeme domácí zápasy dodnes.

A začínají nejslavnější chvíle A.F.K. Kbely – v roce 1955 vykopáváme 1.A třídu, po sezoně 1957/58 postupujeme do divize (přebor tehdy neexistoval). V roce 1960 končíme na 2. místě, což znamená historický postup do 2. ligy. V roce 1961 k nám jezdí odehrát zápasy takové týmy jako Teplice, Plzeň, Liberec, Ústí nad Labem, Most, Děčín, a další. Tato skutečnost trvá bohužel pouze jednu sezonu. Nádherně se vzpomíná na tehdejší návštěvy – na zápasy domácích „černobílých“ chodí tisíce lidí, na zápase s Teplicemi bylo napočítáno 3000 lidí!

A kdo v této době běhal po kbelské škváře? Pod vedením trenéra Sedlaczeka hráli 2. ligu: Kolář, Jílek, Franc, Hrsina, Kotek, Lhota, Černý, Kroupa, Novotný, Blažek, Samec, Hosnédl, Zalužanský, Skuček, Přibyl.

2. liga byla přeci jenom velké sousto, od roku 1961 se vracíme do divize, padáme zpět do 1.A třídy, pak dokonce po sezoně 1987/88 sestupujeme do 1.B třídy a po dalším roce dokonce do 2. třídy. V roce 1991 se vracíme do 1.B třídy a v roce 2003 postupujeme do současné 1.A třídy.

A koho považovat za nejslavnější hráče A.F.K. Kbely? Z ohromného množství hráčů, kteří působili na našem hřišti musíme dojít ke třem  jménům:

• Arnošt Pazdera - hráč Sparty Praha a reprezentant Československa
• Jiří  Samec - asi nejlepší hráč a střelec v historii A.F.K.  Kbely
• Ladislav Zalužanský - viz. foto starých gard, který patřil do kádru pražské Slavie

Setkání starých gard Kbely x Velké Hamry - zleva stojící: Kyral, Kácl, Brabec, Samec, Moravec, Blahout, ve dřepu: Zalužanský, Pobuda, host, Potůček, Turek, vedle Zalužanský Ladislav